Krátkodobé a dlouhodobé závazky

Závazky jsou pasiva (skupina 32 a 36). Obvykle se definují jako povinnost podniku zaplatit oprávněnému subjektu. Jejich důsledkem je snížení hospodářského prospěchu. Závazky se také označují jako dluhy.

Závazky nejčastěji vznikají vůči dodavatelům – jedná se o závazky z obchodního styku, za dodaný materiál, výrobky, služby. Než je faktura za dodávku uhrazena, máme vůči dodavateli závazek, tj. dluh. Závazky mají většinou určitou splatnost (např. 10 či 14 dní, ale i více či méně). Závazek z obchodního styku vzniká obvykle na základě dodavatelské (přijaté) faktury.

Další závazky:

• závazky vůči zaměstnancům (mzdy)
• závazky vůči zdravotním pojišťovnám a vůči správě sociálního zabezpečení
• závazky vůči finančnímu úřadu
• závazky vůči bankám a finančním institucím
• jiné závazky

Závazek je uspokojen penězi, převodem jiné složky podnikových aktiv, poskytnutím služby, nahrazením závazku jiným závazkem, přeměnou závazku ve vlastní kapitál (věřitel se stává spoluvlastníkem podniku).

Dělení závazků:

Krátkodobé – jsou uhrazeny v rámci splatnosti nebo normálního provozního cyklu v rámci 12 měsíců od rozvahového dne
Dlouhodobé – všechny ostatní
Jisté – mají stanovenou pevnou částku
Podmíněné – vznik závisí na budoucích událostech vyplývajících z minulých transakcí. Někdy nelze určit přesnou výši (v případě, že ji například určuje soud).
Finanční – vznik na smluvním základě
Nefinanční – vzniká jinak než smluvně

Dlouhodobé závazky:

Bankovní úvěry, dlouhodobé zálohy, leasing, penzijní závazky
Tichý společník – zavazuje se poskytnout vklad a podílet se na podnikání
Dluhopisy – cenné papíry obchodovatelné na burze cenných papírů. Pro investora je hlavním cílem výše pravidelných úroků. Dělí se podle typu emitenta na státní, bankovní, podnikové, municipální a podle typu výnosů na úročené a neúročené.

Autor: Dana Petrunčíková Foto: Stuart Miles

Související články:

Dlouhodobý majetek, Dlouhodobé a krátkodobé investice, Oběžná aktiva, Výnosy a pohledávky