Co dělat, když do hotelu naběhne policejní komando a hasiči?

Je klidný zimní podvečer, v prázdné hotelové hale hraje příjemná hudba přesně ve chvíli, kdy do hotelu vejde skupina policistů následovaná skupinou hasičů s hasicími přístroji se slovy: „… za okny v pátém patře šlehají plameny. Ať nikdo nepoužívá výtah.“ Po těchto slovech se vrhnou ke schodišti a běží nahoru. Vycházíme na chodník podívat se, za jakými okny šlehají plameny. Nic nevidíme. V oknech se odráží venkovní tma.

Jeden z další skupinky policistů nás vyzývá k otevření pokojů na pátém patře. Vezmeme generální klíč a jedeme spolu s ním výtahem do pátého patra. Tam už se pohybují ostatní příslušníci policie a hasičů. Opakují, že se nesmí používat výtah. Odpovídáme, že se nespustila hotelová požární signalizace, že nikdo z hotelu na tísňovou linku nevolal, a že výtahy nesjely dolů, takže nevidíme důvod je nepoužívat.

S policejním dozorem otvíráme jeden pokoj po druhém, včetně těch s nerušenkou na klice. Do každého vejde policista a hledá plameny. Většina hostů jim s úsměvem říká, že v jejich pokoji oheň není. Blíží se šestá hodina večerní, přesto jeden z klientů (pravděpodobně z důvodu posunu času) hluboce spí. Když je vzbuzen výkřikem „policie“, je v šoku. Vyskakuje z postele, staví se do pozoru jen ve slipech a stále opakuje: „no, no fire, no“ zatímco se policista marně snaží baterkou v té tmě najít nějaký ohníček.

Všem zúčastněním začíná být jasné, že jde o planý poplach. Jeden z policistů kontaktuje paní, která volala na linku 112. Otvírá okna, svítí ven baterkou a ptá se jí, jestli vidí světlo baterky. Paní má za úkol identifikovat pokoj, ve kterém viděla plameny. V tuto chvíli už to však nejsou plameny, ale plamínky a možná záblesky. Postupují znovu pokoj po pokoji a paní hlásí: „ tohle okno ne, to vedle, to vedle, to vedle,…. Ještě to další. Tady to okno!!!“

Jsme v pokoji, kde už jsme všichni byli. Jsou tam tři kluci ve věku 20-25 let z Izraele a neustále opakují: „ no fire, no candle, no lighter, no cigarettes….“. Hasiči opouští hotel, zatímco si jeden z policistů vzpomíná, že když do toho pokoje vešel, upoutala jeho pozornost vodní dýmka, která tam teď není. Hoši se musí legitimovat a vyndat z kufrů všechny věci. Vodní dýmku nachází jeden z policistů ve skříni, uhlík na okenním parapetu další z nich.

Hoši se stále chovají docela arogantně a tak jim říkám: „ You are in BIG trouble“ a dodávám, že výjezd hasičů je může stát i 2 000 EUR. Usedají na postele a pokorně čekají, co bude dál. Vzhledem k tomu, že nedošlo k trestnému činu, nemůže s tím policie nic dělat. Hotel uděluje pokutu 2 000 Kč za porušení ubytovacího řádu a případ je vyřešen. Chlapci platí v hotovosti. Ve chvíli, kdy jim předávám doklad o zaplacení pokuty, od nich poprvé slyším slovo „SORRY“.

Co tedy dělat, když do hotelu vběhnou policejní jednotky?

Nechte je dělat jejich práci.

1. nemůžete jim bránit ve výkonu
2. všechno zlé je k něčemu dobré a následující minimálně 2 dny nebudou hoteloví hosté v nekuřáckém hotelu kouřit v pokojích, ale budou poslušně chodit před hotel.

Jenom by mne zajímalo, jestli někdo po tom všem, vysvětlil té aktivní sousedce z domu naproti, rozdíl mezi plamenem, plamínkem a zábleskem.

Autor: Dana Petrunčíková Foto: franky242