Proč odkládáme své povinnosti?

Prokrastinace je chorobné odkládání povinností, které ústí v ztrátu produktivity a z toho plynoucí pocit viny. Tyto pocity vedou k další prokrastinaci a člověk se dostává do začarovaného kruhu. S prokrastinací je spojena také rozhodovací paralýza, kdy složitý výběr z variant vede k odkládání rozhodnutí. Mentální poruchou je až chorobná prokrastinace, která se může být, mimo jiné, důsledkem dlouhodobého stresu.

Někteří otálejí mírně, jiní více. Všechny odložené úkoly jsou však důkazem nedostatečné disciplíny a nedostatkem pevné vůle.

Proč otálíme se splněním nepříjemných úkolů?

Tendence odkládat povinnosti je ve vzájemném vztahu s určitými vlastnostmi, návyky, životním stylem a prostředím, ve kterém jedinec žije. Statistiky ukazují, že mladí a nezadaní lidé žijící ve městech mají tendenci prokrastinovat častěji než starší lidé žijící ve vztahu a na vesnici. Pobyt v přírodě v každém případě působí pozitivně na lidský organismus a snižuje tendence k prokrastinaci.

Někteří lidé odkládají povinnosti z důvodu potřeby odpočinku a relaxace. Jiní lidé odkládají obtížné úkoly ve prospěch těch zábavnějších a pro ně příjemnějších aktivit.

Obecně platí:

Úkoly, u kterých je potřeba dlouhá doba na dokončení, jsou odkládány častěji než ty, jejichž čas na dokončení je krátký a pocit z dobře odvedené práce se tak dostaví dříve.

Co nás vede k odkládání povinností?

Předně je to pocit, že se nám práce nedaří a pak také nízké sebevědomí. Když si nevěříme, že úkol splníme správně, máme tendenci jej odkládat. Psychologové to nazývají ochranným manévrem našeho sebevědomí. Abychom to lépe chápali, musíme vědět, že se v našem mozku vytváří látka Dopamin. Její nejvýznamnější funkce stojí u vzniku motivace, emocí, a hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů v reakci na různé události či aktivity.

Ty části mozku, které hledají okamžitou odměnu v podobě pocitu z dobře odvedené práce, vstoupí do konfliktu s naší mozkovou kůrou, která moc dobře chápe důsledky v případě, že úkol dobře splněn nebude. Obě části mozku jedou na dopaminu, ale dopamin má různé funkce v každé z nich. Dopamin v mozkové kůře nás vede k tomu, abychom se soustředili na úkol. Dopamin v limbickém systému, spolu s vlastními „opiáty“ chce, abychom se cítili potěšeni.

Co z toho vyplývá?

• že úkol odkládáme ve chvíli, kdy touha po okamžitém uspokojení vítězí nad naší schopností oddálit pocit z dobře vykonané práce.
• že si myslíme, že život by měl být snadný
• že naše sebevědomí je závislé na našem úspěchu

Jak se postavit k úkolům, do kterých se nám nechce?

V hotelu a restauraci moc času na prokrastinaci není. Hosté vyžadují poskytnutí služby okamžitě. Přesto se čas od času objeví úkol, do kterého se nám moc nechce. Mezi takové úkoly patří zejména odpovědi na stížnosti nebo reklamace.

Přesto jediný způsob, jak k těmto úkolům přistupovat je – dokončit je co nejdříve. Na každý problematický úkol si vyhraňte dostatek času a pak postupujte jako při řešení jakéhokoliv jiného problému.

Autor: Dana Petrunčíková

Související články:

Přednášky o prokrastinaci, Rozhodovací proces, Rozhodovací problémy, Manažerské dovednosti, Zvládnete vedoucí pozici, Schopnosti rozhodovat, Manažerská autorita, Vlastnosti manažera